Jak to všechno začalo

Seděly jsme s kamarádkou na kafi. Ona, učitelka první třídy, pár let po škole. Já, učitelka matematiky a fyziky, čerstvě po státnicích. A obě Jany…

Znaly jsme se ještě ze základní školy a měly jsme za sebou nejednu společnou akci s dětmi.

„Potřebovala bych nějakou pomůcku pro první třídu.“ Posteskla si Jana. „Nemám z čeho učit. Přece si to pořád nebudu sama kreslit!“

Hlavou mi bleskl nápad. Zadívala jsem se na ni a říkám: „Víš co? Sepiš, co potřebuješ, a já ti to vyrobím.“

V daný okamžik to vypadalo velmi jednoduše. Realita byla mnohem složitější.

Měla jsem tehdy na studentských kolejích malou pronajatou kancelářičku a domlouvala brigády studentům pro doučování dětí. Sama jsem si jako učitelka matematiky brala ty složitější případy reparátů a příprav na maturitu.

Dokážete si představit, že celý den sedíte v kanceláři u pevné linky, čekáte na zavolání zákazníka a nemůžete se z té místnosti hnout ani na krok?

Tehdy neexistovaly mobilní telefony, neexistoval internet. Neexistovala možnost přesměrování pevných linek na mobilní telefon a tím pádem naprosto volný pohyb třeba po celém světě.

Byla to nuda. Strašná.

Potřebovala jsem nějak smysluplně využít čas a "něco" tvořit.

Takže jsem při tom čekání na zákazníka v 90. letech 20. století (hezky se to píše :-) ještě přemýšlela nad tím, jak a kde tu pomůcku vyrobit. Ilustrace kreslili studenti výtvarné výchovy (někteří jsou již uznávaní malíři). Bod zlomu však nastal v okamžiku vytvoření prvních výrobních kalkulací. To byl šok. Byl to totiž opravdu velký ranec peněz, který jsem neměla. Potřebovala jsem několikanásobek tehdejší průměrné roční mzdy. Naprosto nereálné. Bylo potřeba peníze sehnat…

Věřím, že v určitých okamžicích našeho života přichází zdánlivě nevysvětlitelné věci, které vše posunou dál. Stejně tak jsem i já tehdy potkala nové lidi, kteří zrovna hledali možnost investovat.

Za pár měsíců jsme obě Jany stály na výstavě učebnic a učebních pomůcek v Kroměříži. Pomůcka měla obrovský úspěch. Jmenovala se DIDA I.

…a tak to všechno začalo. Psal se rok 1996.

V následujících letech probíhal příběh jako z pohádky. Pracovali jsme, vyvíjeli se. Za pochodu se měnil svět. Obrovský ekonomický růst, do toho první velké povodně na Moravě, tiskárna zaplavená vodou plnou jemného bahna… S osudem se vyrovnával každý po svém. Přicházely změny. Lidé se rozcházeli, noví se potkávali. Zažila jsem několik vrcholů a údolí. V 38 letech, po 14 letech publikování v jiných společnostech, jsem dospěla do potřeby svobody vlastního rozhodování, převzala jsem zodpovědnost sama za sebe a založila vlastní firmu. Na světě se objevila NovaDida, spol. s r. o. a značky NOVADIDA a DIDA.

Změny nás provázejí každý den a nikdo z nás neví, co nám přinesou. Je potřeba přijmout výzvu, uchopit ji do svých rukou a jít za ní...